Nová povinnost zaměstnance
31.08.2015 07:50
Nový způsob řešení chyb zaviněných zaměstnancem:
Každý zaměstnanec má povinnost hlásit veškeré změny svému zaměstnavateli. Pokud to včas neudělá, je možné, že si bude muset sám podat daňové přiznání. Nově má povinnost podat daňové přiznání i v některých případech plnění ze životního pojištění.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je obecně povinen podávat ten, jehož roční příjmy (které jsou předmětem daně a nejsou osvobozené od daně nebo již zdaněné srážkou podle zvláštní sazby daně) přesáhly 15 000 Kč, nebo ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu.
Zaměstnanec, který má příjmy pouze ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů a u všech podepsal na příslušný rok prohlášení k dani (a jeho případné jiné příjmy z podnikání, kapitálového majetku, nájmu nebo ostatní příjmy nepřesáhnou částku 6 000 Kč), nemá povinnost podávat daňové přiznání.
I když zaměstnanec splní tuto "obecnou podmínku", existují přesto případy, kdy povinnost podat daňové přiznání má. Například u nerezidentů, v případě uplatnění některých slev, či u poplatníků podléhajících solidárnímu zdanění.
Nově (od 1. 1. 2015) má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání i v dalších dvou nových situacích (dle § 38g odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů):
Zaměstnanec, který má příjmy pouze ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů a u všech podepsal na příslušný rok prohlášení k dani (a jeho případné jiné příjmy z podnikání, kapitálového majetku, nájmu nebo ostatní příjmy nepřesáhnou částku 6 000 Kč), nemá povinnost podávat daňové přiznání.
I když zaměstnanec splní tuto "obecnou podmínku", existují přesto případy, kdy povinnost podat daňové přiznání má. Například u nerezidentů, v případě uplatnění některých slev, či u poplatníků podléhajících solidárnímu zdanění.
Nově (od 1. 1. 2015) má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání i v dalších dvou nových situacích (dle § 38g odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů):
- Pokud došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
Jedná se o tzv. investiční životní pojištění, kdy je možné část prostředků z pojištění vybrat. Zaměstnavatel tedy zaměstnanci přispíval na toto pojištění (což nepodléhá odvodům "sociálního a zdravotního pojištění" tak jako klasická mzda) a zaměstnanec si potom tyto prostředky vybíral. Takovéto pojištění již nadále není možné zahrnout jako nezdanitelnou částku základu daně. Pokud poplatník o daňové výhody z takovéhoto pojištění nechtěl přijít, byl nucen do 31. 3. 2015 smlouvu změnit, tak aby neobsahovala "investiční složku".
- Pokud svému zaměstnavateli neoznámil včas všechny skutečnosti a jejich změny, které mají vliv na výpočet a odvod daně ze závislé činnosti (daně ze mzdy), a to v případě, že zaměstnavatel oznámil správci daně dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou tímto zaviněním poplatníka a předal správci daně potřebné doklady k vybrání vzniklého rozdílu.
Skutečnostmi, které zaměstnanec včas zaměstnavateli neoznámí a můžou mít vliv na výši daně, mohou být např.:
Jsou to všechny rozhodné skutečnosti a jejich změny, které mají vliv na výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti, a tyto skutečnosti musí zaměstnanec nahlásit do konce měsíce, v němž nastaly.
- změna stupně invalidity,
- (předčasné) ukončení studia poplatníka nebo jeho dítěte,
- pozbytí nároku na daňové zvýhodnění na dítě vlivem změn v poměrech společně hospodařící domácnosti,
- zaměstnanec podepsal prohlášení u více zaměstnavatelů současně.
Jsou to všechny rozhodné skutečnosti a jejich změny, které mají vliv na výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti, a tyto skutečnosti musí zaměstnanec nahlásit do konce měsíce, v němž nastaly.
Jak může zaměstnavatel řešit včasné nenahlášení změny u zaměstnance
Možnosti řešení chyby zaměstnance (včasného nenahlášení):
- v průběhu roku zaměstnavatel dál (v dobré víře) přiznává zaměstnanci slevu (nebo daňové zvýhodnění) - pokud se o chybě dozví ještě v průběhu daného roku, opravu provede v jednotlivých měsících,
- v již uzavřeném roce:
- dříve (do 31. 12. 2014) zaměstnavatel opravil roční vyúčtování, uhradil daň finančnímu úřadu a částku včetně úroku z prodlení srazil zaměstnanci ze mzdy,
- nyní (po 1. 1. 2015, ale již i za rok 2014) může zaměstnavatel postupovat stejně jako dříve (podle předchozího bodu), nebo může využít nový způsob řešení (viz níže).
Nový způsob řešení chyb zaviněných zaměstnancem:
- Zaměstnavatel vyplní a podá do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém chybu zjistil, tiskopis MFin 5554 - vzor č. 1 "Oznámení plátce daně o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu".
Zaměstnavatel v tomto oznámení popíše vzniklou chybu a u dlužné částky daně specifikuje, z jakého titulu vznikl nedoplatek (chybně uplatněná sleva na dani, nezdanitelná část základu daně, nesprávně poskytnuté daňové zvýhodnění, které má za následek nesprávně vyplacený daňový bonus).
Nedílnými přílohami tohoto oznámení pak jsou kopie dokladů potřebných k vybrání vzniklého rozdílu (prohlášení poplatníka, výpočet daně a daňového zvýhodnění v případě provedeného ročního zúčtování záloh, mzdový list, potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění s vyznačením výsledku ročního zúčtování záloh, pokud bylo provedeno).
Nedílnými přílohami tohoto oznámení pak jsou kopie dokladů potřebných k vybrání vzniklého rozdílu (prohlášení poplatníka, výpočet daně a daňového zvýhodnění v případě provedeného ročního zúčtování záloh, mzdový list, potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění s vyznačením výsledku ročního zúčtování záloh, pokud bylo provedeno).
- Zaměstnavatel informuje (prokazatelným způsobem) zaměstnance o podání tohoto oznámení správci daně.
- Zaměstnavatel již neopravuje Vyúčtování.
- Zaměstnanec podává daňové přiznání, protože zavinil sražení zálohy na daň nižší a zaměstnavatel mu zálohu na tuto daň s případným příslušenstvím dodatečně nesrazil
Ing. Michal Kadlec
15.5.2015