Zásadní novela zákona o účetnictví pro rok 2016

27.11.2015 11:39

Zásadní novela zákona o účetnictví pro rok 2016

                                                        

Dne 10.9.2015 byla ve Sbírce zákonů pod č. 221/2015 Sb. vyhlášena novela zákona o účetnictví, která nabude účinnosti 1.1.2016. Kromě změny zákona o účetnictví novela mění také:

  • zákon o daních z příjmů (částečně již pro rok 2015)
  • zákon o rezervách (částečně již pro rok 2015)
  • zákon o auditorech.

Do zákona o účetnictví novela od 1.1.2016 přináší tyto novinky:

  • znovuzavedení jednoduchého účetnictví, ve kterém se především neúčtuje o výnosech a nákladech, ale o příjmech a výdajích, dále se v něm účtuje o majetku a závazcích (§ 2 odst. 2). Jednoduché účetnictví upravuje nově vložený § 13b a jeho vedení je umožněno v § 1f jen určitému okruhu účetních jednotek (např. spolky, církve, honební společenstva), které současně splňují tato kritéria:
    • nejsou plátci dph
    • příjmy za poslední účetní období do 3 mil. Kč
    • hodnota majetku do 3 mil. Kč.

            Na fyzické osoby se úprava jednoduchého účetnictví nevztahuje - tyto nadále mohou pro daňové účely vést daňovou evidenci dle § 7b zákona o daních z příjmů popř. vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (nepodléhají-li auditu).

  • v návaznosti na zavedení jednoduchého účetnictví se zavádí i sankce pro jednoduché účetnictví (§ 37a odst. 4) - pokuta 100 tis. Kč (např. za to, že jednoduché účetnictví není vůbec vedeno) a pokuta 50 tis. Kč (např. za neuschovávání účetních záznamů nebo za nezveřejnění přehledu o majetku a závazcích). Stávající sankce - např. pokuta dle § 37a ve výši 6 % hodnoty aktiv za nevedení účetnictví či 3 % hodnoty aktiv za nezveřejnění účetní závěrky či výroční zprávy - se nemění.
  • zavedení povinnosti pro obchodní společnosti, jsou-li střední či velkou účetní jednotkou (ke kategorizaci účetních jednotek viz dále), sestavovat přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu (§ 18 odst. 2) - dosud byl (kromě vybraných účetních jednotek) sestavován dobrovolně.
  • rozšíření okruhu účetních jednotek s povinným auditem, které musí vyhotovovat výroční zprávu podle § 21 o svěřenské fondy
  •  účetní závěrku musí nadále zveřejňovat účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku (některé jsou nově zproštěny povinnosti zveřejnit výkaz zisku a ztráty - viz níže k rozdílným povinnostem u různých kategorií účetních jednotek. Nově musí účetní závěrku (v případě účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví přehled o majetku a závazcích) zveřejňovat účetní jednotky zapsané v jakémkoli rejstříku (např. tedy i spolky zapsané v rejstříku spolků) - § 21a odst. 2 a 4.
  • zavedení lhůty pro zveřejnění účetní závěrky, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované závěrky (§ 21a odst. 2 a 4). Pro účetní jednotky s povinným auditem zůstává 30denní lhůta od jejího ověření auditorem resp. od jejího schválení.
  • kategorizace účetních jednotek:
    • mikro účetní jednotka (nepřekračuje alespoň dvě z těchto hraničních hodnot - 9 mil. Kč aktiva celkem, 18 mil. Kč roční úhrn čistého obratu, 10 průměrný počet zaměstnanců)
    • malá účetní jednotka (není mikro účetní jednotkou a nepřekračuje alespoň dvě z těchto hraničních hodnot - 100 mil. Kč aktiva celkem, 200 mil. Kč roční úhrn čistého obratu, 50 průměrný počet zaměstnanců)
    • střední účetní jednotka (není mikro ani malou účetní jednotkou a nepřekračuje alespoň dvě z těchto hraničních hodnot - 500 mil. Kč aktiva celkem, 1 mld. Kč roční úhrn čistého obratu, 250 průměrný počet zaměstnanců)
    • velká účetní jednotka (překračuje alespoň dvě z těchto hraničních hodnot - 500 mil. Kč aktiva celkem, 1 mld. Kč roční úhrn čistého obratu, 250 průměrný počet zaměstnanců).
  • na jednotlivé kategorie účetních jednotek jsou kladeny různé nároky, např.:
    • některé malé a mikro účetní jednotky (např. spolky nebo bytová a sociální družstva) bez povinného auditu mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu - § 9 odst. 3 a 4. Veškeré obchodní korporace, s výjimkou bytových a sociálních družstev, ovšem musí nadále vést účetnictví v plném rozsahu (nezaměňovat s rozvahou a výkazem zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu). Rozsah vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu novela prakticky nijak nemění - nadále mohou používat jen skupinové účty, spojovat deník a hlavní knihu (tzv. americký deník), účtují pouze o rezervách a opravných položkách dle zákona o rezervách atd.
    • malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu (změna pojmosloví oproti dosavadnímu "zjednodušenému rozsahu") - plyne z § 18 odst. 4 v návaznosti na povinnost auditu dle § 20 (viz níže). Při splnění uvedených podmínek budou moci nově výkazy ve zkráceném rozsahu sestavovat i akciové společnosti.
    • malé a mikro účetní jednotky nemusí podle § 18 odst. 2 sestavovat přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu (k povinnosti sestavovat tyto výkazy viz výše)
    • mikro, malé a střední účetní jednotky nemusí ve výroční zprávě uvádět nefinanční informace (§ 21 odst. 3) jako např. nefinanční informace o předpokládaném vývoji společnosti, o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje atd. Výroční zprávu přitom nadále musí sestavovat jen účetní jednotky s povinným auditem, nově včetně svěřenských fondů.
    • malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztrát (§ 21a odst. 9); povinnost zveřejnění zbývajících částí účetní závěrky, tj. rozvahy a přílohy k účetní závěrce, zůstává zachována, jde-li o účetní jednotky zapisované do veřejných rejstříků,
    • mikro účetní jednotky (až na výjimky) nepoužijí ocenění reálnou hodnotou (§ 27 odst. 7)
  • pokud povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem neukládá zvláštní předpis, kategorie malých účetních jednotek má resp. nemá tuto povinnost (§ 20) podle nezměněných kritérií  -  40 mil. Kč aktiva celkem, 80 mil. Kč roční úhrn čistého obratu, 50 průměrný počet zaměstnanců (za účetní období ověřované auditorem a za období předcházející):
    • u s.r.o. zakládá povinnost auditu překročení dvou z uvedených kritérií
    • u a.s. a u svěřenských fondů překročení jednoho z uvedených kritérií.

Na novelu zákona o účetnictví pochopitelně navazují změny prováděcích vyhlášek (např. novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb. byla novelizována vyhláškou č. 250/2015 Sb.) popř. i Českých účetních standardů. Jde i o změny, které z novelizovaného zákona o účetnictví přímo neplynou - např. zrušení kategorie zřizovacích výdajů. Se zrušením zřizovacích výdajů však novela zákona o účetnictví počítá, nikoli však v části mění zákon o účetnictví, ale v části měnící zákon o daních z příjmů (vypuštění zřizovacích výdajů z kategorie nehmotného majetku dle § 32a zákona o daních z příjmů + přechodné ustanovení řešící postupné doodepsání zřizovacích výdajů evidovaných ve zdaňovacím období započatém v roce 2015).

V části měnící zákon o daních z příjmů přináší novela kromě zrušení zřizovacích výdajů ještě tyto změny:

  • reakce na to, že mikro účetní jednotky nebudou cenné papíry dle § 27 oceňovat reálnou hodnotou a proto u nich bude při prodeji cenného papíru daňovým nákladem pořizovací cena cenného papíru (bez ohledu na výši výnosu), a to dle nového písm. zy) vloženého do § 24 odst. 2 - tato úprava se ovšem bude vztahovat jen na právnické osoby.
  • reakce na problém s účtováním dílčích plateb příspěvků na likvidaci solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013. Novelou zákona o rezervách (viz dále) je upravena tvorba rezervy na likvidaci solárních panelů. Tato tvorba rezervy nebude daňovým nákladem (§ 24 odst. 2 písm. i)) a podle § 25 odst. 1 písm. zr) nebude ani dílčí platba příspěvku daňovým nákladem. Snížení základu daně o vytvořenou rezervu bude provedeno prostřednictvím § 23 odst. 3 písm. c) bodu 10. a při rozpuštění této rezervy se základ daně zvýší podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 20. Jde tedy o řešení odlišné od období roku 2014 (viz vyjádření Finanční správy ze dne 19.5.2015 dostupné zde) a lze jej použít již za období roku 2015.

V části měnící zákon o rezervách novela řeší zavedení jednoduchého účetnictví a v novém odst. 4 doplněném do § 3 umožňuje uplatnit jako daňový výdaj tvorbu rezerv i u poplatníka účtujícího v jednoduchém účetnictví. Podmínkou je vedení prokazatelné evidence rezerv.

Dále je do zákona o rezervách doplněna poměrně rozsáhlá úprava tvorby rezerv na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 (§ 11a až 11c). Tvorba těchto rezerv bude snižovat daňový základ prostřednictvím úpravy základu daně dle § 23 odst. 3 písm. c) bod 10. zákona o daních z příjmů (viz výše). Tvorba této rezervy je možná již pro rok 2015 a umožňuje zohlednit i část připadající na období roku 2014.

V části měnící zákon o auditorech přináší novela např. tyto změny:

  • změny náležitostí zprávy auditora charakteru legislativnětechnického (výrok o věrném a poctivém obrazu předmětu účetnictví nově vyjadřuje soulad s "právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena", dosud se jedná o soulad s "použitými právními předpisy a účetními standardy") i věcného (auditor je nově povinen popsat i skutečnosti, které nejsou obsaženy ve výroku auditora, a auditor na ně upozornil a považuje-li takové upozornění za významné.
  • zcela nová úprava výboru pro audit - stávající § 44 je nahrazen §§ 44 až 44d, např. většina členů musí být odborně způsobilá a členem výboru pro audit musí být nejméně jeden statutární auditor nebo osoba s odpovídající účetní kvalifikací (§ 44 odst. 3 a 4) - podle stávající úpravy musí mít většina členu výboru pro audit nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu (44 odst. 1).

© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode